Tiskové zprávy
Luhačovice - 25.09.2025
Proběhl XV. ročník Mezinárodní konference v oblasti dopravy
V letošním roce se ve střední a východní Moravě zprovozní 21,5 km nových dálnic. Navzdory slibům se však po hotové dálnici D49 z Hulína do Fryštáku letos neprojedeme. Infrastrukturu je třeba rychle dostavět – je to v zájmu naprosté většiny občanů.
V Luhačovicích se uskutečnil již patnáctý ročník mezinárodní konference Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů. Odborníci zde řešili klíčové otázky související s řízením, povolováním a financováním staveb. Debatovali především o průběhu přípravy a realizace jednotlivých projektů, které jsou zařazeny do strategické infrastruktury na Moravě. Zabývali se také vážnými problémy způsobenými nezdarem při snaze novelizovat stavební zákon, možnostmi urychlení přípravy prioritních infrastrukturních projektů a podrobně diskutovali o financování rozvoje dopravní infrastruktury. Pořadatelem konference je Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě.
Akce se i letos konala pod záštitou ministra dopravy ČR, ministra dopravy SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje, předsedů Trenčianského a Žilinského kraje, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, generálního ředitele ŘSD, prezidenta Hospodářské komory ČR, předsedy Slovenské obchodní a průmyslové komory, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR, prezidenta Svazu stavebních podnikatelů Slovenska, primátora statutárního města Přerov a starosty města Uherské Hradiště.
Účastníci kladně hodnotili skutečnost, že se ještě v letošním roce podaří uvést do provozu celkem 21,5 km nových dálničních úseků. Konkrétně půjde o dálnici D1 v úseku Říkovice – Přerov v délce 10,1 km, dálnici D55 Olomouc – Kokory v délce 7,6 km, dálnici D35 Křelov – Slavonín v délce 3,2 km a nový dálniční most D55 přes řeku Moravu v Napajedlech v délce 0,5 km.
Bohužel, navzdory všem předpokladům, nebude letos zprovozněna 2. část dostavěného úseku dálnice D49 z Martinic do Fryštáku. Ekologičtí aktivisté prosadili své požadavky a na základě opakovaných obstrukcí dosáhli zneplatnění stavebního povolení, což znemožnilo připojení dokončené dálnice D49 u Fryštáku na stávající silnici II. třídy. Protesty obyvatel obcí Martinice a Horní Lapač jsou logickou reakcí na stav, kdy mají novou dálnici „za humny“, po níž se však nesmí jezdit, a v průjezdních úsecích obcí jim pod okny burácejí těžké kamiony, které zde dříve neprojížděly.
V průběhu diskuze bylo otevřeno také důležité téma nedostatku stavebního kameniva. Hlavní debata se však vedla nad otázkami souvisejícími s přípravou, realizací a financováním prioritních dopravních projektů v ČR.
Dosud přijatá legislativní opatření, která měla zvýšit vliv státu na přípravu a realizaci strategických investic, nejsou podle odborníků dostatečně účinná. Zklamání a nespokojenost vyvolal zejména neúspěch novely stavebního zákona s navrženou digitalizací stavebního řízení.
Předseda sdružení Libor Lukáš v této souvislosti opětovně apeloval na potřebu přípravy a schválení speciálního ústavního zákona, na jehož základě by vláda ČR mohla přímo povolovat strategické investice státu.
„Stále opakujeme a opakovat budeme, že proces přípravy strategických projektů v ČR je extrémně zdlouhavý a de facto neřiditelný. Uvedená situace je jedním z hlavních důvodů, proč pořádáme tato pravidelná odborná setkání. Silně apelujeme na to, aby se stávající nepříznivý a málo účinný legislativní stav napravil,“ říká předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš. Dodává, že i přes přijaté úpravy zákonů jsou strategické infrastrukturní projekty stále v područí aktivistů, byrokratů a mnohdy i soudců. „Výraznou brzdou při řízení investic je nepřehledná a složitá byrokratická zátěž a často i aktivistické chování ekologistů,“ uvedl dále Libor Lukáš.
Podle něj je třeba, aby Česká republika v oblasti strategických investic disponovala takovými zákony, které budou hájit zájmy naprosté většiny občanů. „Současný stav, kdy doslova pár jednotlivců může svými smyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, není přijatelný a je třeba jej změnit.“
„Apeluji proto na všechny složky státu, aby se intenzivně pokračovalo v přípravě i výstavbě dálnic D55 a D49, včetně napojení na silnici R6 na Slovensku. Dále považuji za nezbytné urychlit zásadní modernizace vlakových nádraží, a to jak v krajském městě Zlín, tak ve Valašském Meziříčí, a modernizovat také ostatní výpravní budovy,“ dodává hejtman Zlínského kraje Radim Holiš a současně vyjadřuje zklamání ze snížení úrovně podpory SFDI pro podfinancované krajské silnice II. a III. Tříd.
Co na konferenci zaznělo:
• Ministr dopravy Martin Kupka zdůraznil, že rozvoj dopravní infrastruktury patří k prioritám vlády. Nastínil program postupné realizace nejdůležitějších projektů a poukázal na nutnost zrychlení tempa výstavby jak v oblasti dálniční sítě, tak i u projektů tzv. rychlých spojení. Upozornil také na nutnost využít financování některých projektů formou PPP, tedy s účastí soukromého kapitálu.
• „Komplikovanost stavební legislativy a zajištění financování jsou velkými riziky pro realizaci současného investičního programu u všech důležitých infrastrukturních projektů, a to nejen na Moravě,“ uvedli ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna a generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. V souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení se k nim přidal i náměstek generálního ředitele Správy železnic Mojmír Nejezchleb, který zmínil mimo jiné pozitivní vývoj přípravy projektu Modernizace a elektrizace trati Otrokovice – Zlín – Vizovice, jehož zahájení se předpokládá v příštím roce.
• Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica upozornil na zvyšující se finanční rámec SFDI, z něhož jsou hrazeny prioritní státní investice do dopravní infrastruktury. Zároveň apeloval na potřebnou plynulost a kontinuitu při přípravě jednotlivých projektů.
• Ekonom Petr Zahradník vzhledem k nejistotě hospodářského vývoje zdůraznil nutnost využití všech možností financování rozvoje dopravní infrastruktury z programů EU i nových forem, jako jsou PPP projekty nebo zapojení EIB.
• Na konkrétní problémy spojené se stavebním zákonem, na snahu o zavedení systému řízení projektů formou BIM, a především na katastrofální nedostatek kvalifikovaných pracovníků poukázal prezident Svazu podnikatelů Jiří Nouza.
• Na slovenské straně došlo k pokroku při zahájení několika staveb propojujících Slovensko a Českou republiku (rychlostní silnice R5 Svrčinovec – státní hranice). Naopak nedošlo k posunu u projektu rychlostní silnice R6 Městečko – Púchov. Přesto ředitel úseku přípravy NDS Tomáš Matěičko předpokládá zařazení této stavby mezi investiční priority Slovenska.
• Hlavními tématy konference bylo rovněž dokončení dálnice D1 v okolí Přerova či pokračování jednotlivých staveb severojižního propojení Moravy od Šumperka a Olomouce až k Břeclavi dálnicí D55. K dalším velkým tématům patřila debata k přípravě projektu VRT na Moravě.
Na závěr přijali účastníci konference tzv. LUHAČOVICKOU VÝZVU 2025 (viz. níže).
Podrobnější informace o konferenci najdete na níže uvedených webových adresách:
Kontakt pro media: tel. 731 555 000
Fotogalerie
