Tiskové zprávy

Zlínský kraj - 14.09.2021
iDnes.cz / Odchod Klause mladšího byl úskok, myslí si krajský lídr Trikolory Lukáš

iDnes.cz / Odchod Klause mladšího byl úskok, myslí si krajský lídr Trikolory Lukáš
Nejvíce se zapsal do povědomí lidí jako zlínský hejtman, kterým byl za ODS v letech 2004 až 2008. Později dvakrát neúspěšně kandidoval do Senátu, jednou za ODS a jednou za Soukromníky. Teď je Libor Lukáš členem Trikolory a současně krajským lídrem formace Trikolóra Svobodní Soukromníci do nadcházejících parlamentních voleb.
 
Libor Lukáš vede do voleb krajskou kandidátku Trikolóry, Svobodných a Soukromníků.
 
„Václav Klaus mladší mne oslovil s programem, který stojí na konzervativních hodnotách, kvůli čemuž jsem byl i v ODS. Kývl jsem mu na výzvu ke spolupráci a pomáhal mu s budováním Trikolory do chvíle, než odešel,“ zmínil Libor Lukáš.
 
Zklamalo vás, že odešel?
 
Byl jsem na něj za to zlý, považoval jsem to za úskok, který se mezi vyzrálými politickými partnery ani přáteli nedělá. Věnoval jsem už hodně času i nějaké finanční prostředky budování nové strany, postavené na konzervativních základech, od nichž se ODS odchýlila.
 
Může vás jeho absence ve volbách hodně oslabit?
 
Václav Klaus mladší měl původně stát v čele pražské kandidátky. Jeho jméno má stále silný zvuk, byť je pro mnohé něčím jako červený hadr pro býka. Výsledek voleb však bude opět rozhodovat zhruba třetina nerozhodnutých voličů, kteří v každých volbách dají svůj hlas někomu jinému. Věřím, že letos ho dají nám.
 
Vy jste z ODS v roce 2016 odcházel kvůli osobním sporům, nebo ideologii?
 
Významnou roli v tom sehrálo mé propojení s Ivo Valentou (někdejší senátor a podnikatel v hazardu, nyní na posledním místě kandidátky Trikolory Svobodných Soukromníků – pozn. red.), které bylo už tehdy poměrně viditelné. A když se stal v roce 2014 senátorem, někomu to v ODS hodně vadilo. Byli jsme dva silní a úspěšní, což se v naší zemi neodpouští. Někteří mi to dávali silně najevo a tlačili mě k odchodu z ODS. Nakonec jsem se tomuto tlaku podvolil, nezaplatil jsem členský příspěvek a v ODS skončil.
 
Lídrovi uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci je 60 let. Původním povoláním je stavební technik. Po roce 1989 se stal tajemníkem radnice v Bojkovicích.
 
Od roku 1993 se věnoval podnikání. V letech 2004 až 2008 byl hejtmanem kraje, další čtyři roky jeho náměstkem za ODS. V roce 2016 opustil ODS a od roku 2019 je členem Trikolóry, aktuálně jejím krajským šéfem. Je i předsedou Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. Bydlí v Pitíně, kde je zastupitelem.
 
Ale Valenta byl dříve odsouzen za korupci ve fotbale.
 
Měl z období fotbalu nějaký škraloup, jak on sám říká. Pro lidi je to ale po dvaceti letech spíše úsměvná epizoda, která ukazuje, jak to chodilo a chodí v českém fotbalu. Lidé berou mnohem vážněji jeho investice, například do lyžařského svahu ve Zlíně.
 
Za ODS jste byl hejtmanem, pak jste kandidoval jako nestraník za Soukromníky v senátních volbách, teď kandidujete za Trikoloru. Není to pro voliče matoucí?
 
Stále zastávám konzervativní hodnoty, které jsou opřené o židovskokřesťanské základy, které se tradují tisíce let. ODS se už v době, kdy jsem z ní odcházel, stávala spíše liberální stranou. Názory, které dnes hlásá v koalici Spolu, jsou mi cizí. Manželství pro všechny rozhodně nemohu podporovat a pohádky o budování multikulturní společnosti, ve které má žít 154 pohlaví, nechci ani poslouchat. My chceme menší vliv státu i méně byrokracie. Stojíme o to, abychom žili ve svobodné a bezpečné zemi, zůstala nám česká koruna a byrokraté nám nenutili mnoho nesmyslů z Bruselu.
 
A setrvání v Evropské unii?
 
Nepotřebujeme silácky vyhlašovat czexit, jelikož tady neexistuje vůle k modelu alternativní evropské spolupráce. Měli bychom se ale připravovat na konec Evropské unie, který dříve či později nastane.
 
To jsou celostátní a celoevropská témata, která byste chtěl řešit coby poslanec ve Zlínském kraji?

Nebojím se říct, že rolí poslance je, aby lobboval za peníze pro region a měnil legislativní pravidla. Myslím si, že bych mohl pomoci tomu, aby se například začala konečně modernizovat Baťova nemocnice, což jsme na kraji připravovali už za mé éry. Kraj nemá dost vlastních finančních zdrojů na to, aby zaplatil veškeré potřebné investice v řádech miliard korun. Takže bych lobboval za více peněz. Pokud jde o legislativu, to by se mohlo projevit ve výstavbě dálnic, zejména D49 a D1, jejichž přípravu brzdí ekologické spolky. Je třeba změnit špatné zákony, které umožňují kdejakému aktivistovi, aby opakovaně a v zásadě donekonečna vstupoval do povolovacích procesů.
 
Rozhovory s lídry
 
MF DNES přináší rozhovory s lídry stran a hnutí, které v říjnových volbách usilují ve Zlínském kraji o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pořadí určil výsledek posledních sněmovních voleb a u stran, které v nich tehdy nekandidovaly, průzkumy veřejného mínění. Příště: Alena Gajdůšková (ČSSD)
 
Nový stavební zákon tyto věci řeší, ne?
 
Myslím si, že to nebude dostačující. Jedním z parametrů by měla být místní příslušnost spolku. Nemělo by být možné, aby aktivista z Brna, odkud jsou třeba Děti Země, dával připomínky k zásadním dopravním investicím na Zlínsku. Také bych zavedl to, aby se spolky mohly vyjádřit jen v řízení EIA, kde se posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Pak už bych je mluvit do správních procesů nenechal.
 
V roce 2008 jste poklepával základní kámen dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, která se stále ještě nezačala stavět.
 
Tehdy jsem si ani ve snu nepředstavoval, že by to tak mohlo skončit. Dlouhých 13 let se vydává stavební povolení, které zatím není pravomocné, protože jej opakovaně zpochybňují aktivisté. A to je právě věc, kterou bych chtěl změnit.
 
Za vašeho působení ve vedení Zlínského kraje se schválila průmyslová zóna v Holešově, která je stále skoro prázdná. Nebyla chyba ji postavit na zdrojích pitné vody, což kritizoval například bývalý lidovecký hejtman Jiří Čunek?
 
Zóna není plná proto, že z ní udělali někteří politici legendu. Nikdy těmto lidem nešlo o ochranu vody, ale o vlastní politické ambice. Zdroj pitné vody je pouze pseudodůvodem. Zóna má velkou budoucnost a bude úspěšným projektem, což se ukáže po dostavbě dálnice D49.
 
Ale mnoho let je skoro prázdná, protože většina investorů odejde, když zjistí, že budou muset kvůli vodě válčit s úřady a ekology. To o něčem vypovídá...
 
Je to o tom, že někteří populističtí politici s pomocí ekologických aktivistů zabránili tomu, aby investoři mohli v zóně rozvíjet své podnikatelské aktivity. Kdyby to nedělali, zóna by byla už dávno plná.
 
Zdroj: idnes.cz
Foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Úvodem

Pokud bych si měl vybrat motto, které mne nejlépe vystihuje, pak jsou to dvě slova – „aktivní cesta“. Tento slogan zahrnuje v podstatě vše, co ve svém životě konám a činím.

Vždy jsem se snažil být aktivním člověkem, jsem jím i nyní a hodlám být také nadále. A pokud něco opravdu nesnáším, pak je to lidská blbost a lhostejnost. Tolik k výrazu „aktivní“. A proč „cesta“? Protože si pod ní nemusíme představit jen životní pouť, ale také pohyb a dopravu. Svou původní profesí jsem stavař se specializací na dopravní infrastrukturu. Právě stavbám cest a zlepšování situace v oblasti dopravní infrastruktury jsem zasvětil značnou část svého profesního života. V neposlední řadě se vždy snažím najít cestu, která spolehlivě vede k cíli. Tu nejlepší cestu, která bude prospěšná i širokému okolí.

Jsem patriot a mám velmi kladný vztah k regionu, ve kterém žiju. Nehodlám někde v koutě přihlížet tomu, aby měla naše krásná Morava nálepku pohraniční oblasti. Je třeba region hospodářsky pozvednout a zajistit i v současné nelehké době lidem lepší podmínky k životu, vzdělání i práci, ale také k jejich sociálnímu, kulturnímu i sportovnímu vyžití.

A důležitou cestou k tomuto cíli je také kvalitní dopravní infrastruktura – o tom jsem vždy byl a jsem pevně přesvědčen, a dělám ze svých pozic (například jako dlouholetý předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, jehož jsem zakladatelem) v tomto směru vše, co umím, a co je možné. A výsledky jsou znatelné, přestože vinou nesmyslně nastavených byrokratických bariér či neustále brojících aktivistických skupin nejde vše tak rychle jak bych si přál. Přesto se však projekty české dopravní infrastruktury stále posouvají kupředu a konečně stavíme a stavět budeme (např. dálnice D55, D1, D49).

pokračovat ve čtení