Tiskové zprávy

Česká republika - 09.03.2021
Pokud Sputnik schválí SÚKL, nakoupit a očkovat. Na Evropskou Unii nečekejme, jsme suverénní stát!

Pokud Sputnik schválí SÚKL, nakoupit a očkovat. Na Evropskou Unii nečekejme, jsme suverénní stát!
Za rok pandemie jsme z rozpočtu odčerpali bilión korun z našich daní. Jsme nejlepší v promořování populace na celém světě. A přesto stát neplatí Čechům ochranné pomůcky a firmám testy. Smutnou bilanci české vládě v koronavirové krizi vystavil Libor Lukáš, bývalý zlínský hejtman za ODS a nyní politik hnutí Trikolóra. Podle něj platí pravidlo, že kdo poroučí, ten platí. Navíc neschvaluje politizaci očkování, které vidí jako cestu návratu k běžnému životu. V rozhovoru rovněž popsal, jak vypadá situace na Zlínsku.
 
Zlínský kraj je na tom ve srovnání s ostatními kraji v pandemii lépe. Čím to podle vás je?
 
Nepřikládám tomu žádný dramatický význam. V zásadě se jedná o dílo náhody. V této souvislosti připomínám, že v jiném období pandemie jsme na tom byli v rámci celorepublikového srovnání zase hůře. Česká republika je malou zemí, kraje jsou malými statistickými jednotkami, a proto přímou úměru v uplatňování krajských opatření na intenzitu probíhající pandemie nespatřuji.
 
A nakolik tomu pomohlo očkování zdravotníků, kterému je úspěch také přisuzován?
 
V zásadě na to odpovídám v předcházející otázce. Možná je genetický základ populace, žijící na Valašsku, Slovácku a na Hané, pro vir hůře překonatelný a naši lidé mu odolávají lépe. To je však téma pro odborníky, nikoliv pro nás laiky. Určitě bude v budoucnosti na toto téma mnoho odborných studií a analýz, ze kterých budeme moci čerpat odpovědi na takto formulované otázky. Dnes tyto odpovědi s určitostí neznáme. Neodpustím si v této souvislosti také připomenout prastarý zvyk našich dědů a otců z Moravy, kteří si vždy po ránu, než začali tvrdě pracovat, dali štamprli slivovice, aby takzvaně spálili červa. Možná to mělo něco do sebe a naši předci určitě věřili tomu, že touto metodou mohou eliminovat nebezpečí různorodých civilizačních nemocí. Když už jsem u našich předků, tak zmíním ještě jedno moudro, ve které já osobně věřím: víra tvá tě uzdraví. Je pak na každém, jak si ho přebere. Chci tím říci, že homo sapiens se musí vždy chovat odpovědně a chytře, a nemusí čekat na to, co vládnoucí autority na všech úrovních vymyslí či rozhodnou.
 
Kolem očkování vakcínami se vede bouřlivá diskuze, hlavně kolem ruské vakcíny Sputnik V. Slovensko už ji nakoupilo, různé země ji používají, až teď se Evropská léková agentura dočkala žádosti o certifikaci. Zkoumá ji ale i Státní ústav pro kontrolu léčiv a už předtím vakcínu doporučila Světová zdravotnická organizace. Jak celý politický kolotoč kolem Sputniku vnímáte?
 
Dívám se na to tak, že je to především otázkou odbornou. Pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv, tedy naše národní odborná autorita, shledá ruský preparát jako vhodný pro vakcinaci, tak jej zkrátka nakupme a očkujme. Čekání na Evropskou unii propojenou s Evropskou lékovou agenturou nepovažuji za smysluplnou strategii. Rychlost v očkování je dle mého názoru vstupenkou do normálního života, který jsme každý žili až do doby globální pandemie, s níž zažíváme bezprecedentní dobu zákazů a příkazů všeho možného druhu. Možná bude vhodné připomenout srovnání s Evropskou bankou, která v České republice také nerozhoduje o měnové politice za naši Českou národní banku. Jsme suverénním státem, tak si o svých věcech proboha rozhodujme sami!
 
A nakolik do věci zasahuje a nakolik by do věci měla zasahovat politika?
 
Zdravotnictví přece bylo, je a zůstane velkým politikem. Utrácí se tam obrovské peníze z našich daní a ty pak obhospodařují prostřednictvím státního rozpočtu i rozpočtů zdravotních pojišťoven převážně politici. Tady neočekávám žádnou změnu ani v době pandemie. Vadí mi však, že proces testování a očkování, který by měl být promyšlenou logistickou operací státu, krajů a obcí, se politizuje, přičemž se v tomto případě jedná o řízení a profesionální management. Když se něco řídí špatně, tak se to zkrátka řídí špatně. Procesy se musí okamžitě přenastavit, aby mohlo dojít k očekávaným efektům. Politizovat neschopnost a neumětelství sice možné je, ale nic to nikomu nepřinese. Pouze nápravou závadného stavu můžeme dosáhnout pokroku. Mám kamaráda, který působí jako pendler v Rakousku. Nechal jsem si od něj popsat tamní systém. Bohužel musím konstatovat, že na rozdíl od nás mají covidovou logistiku nastavenou přehledně, srozumitelně, robustně a hlavně funkčně.
 
I ve Zlínském kraji se ale pochopitelně nemocnice plní, otevírají se další oddělení pro covidové pacienty. Co by zlínským zdravotníkům ze strany vlády podle vás pomohlo nejvíce?
 
Aby je nechala v klidu pracovat a zasahovala do systému poskytování zdravotní péče co nejméně, protože zdravotníci vědí sami nejlépe, co mají dělat. Také je nutné je dobře zaplatit, pokud chceme, aby se o nás starali a obětovali svůj čas pro zdraví národa. Také mne trápí to, že nemáme jen covidové pacienty, o kterých se od rána do večera v médiích mluví. Máme zde také všechny ostatní pacienty, kteří jistě mají mnoho dalších problémů spojených s jejich jinou, vlastní diagnózou a léčbou, ale o tom se bohužel už nemluví. Myslím si, že se mnoho diagnóz v době covidu zanedbává a neřeší, případně řeší nedostatečně, a to je velmi alarmující zpráva.
 
Obyvatelé Zlína nad sedmdesát let dostanou respirátory zdarma od města. Měl by být Zlín v tomto případě první vlaštovkou, měla by se tak zachovat i ostatní města a obce podle vás?
 
Ano, myslím si, že distribuční centra ochranných zdravotnických pomůcek už měly být dávno vybudovány ve všech městech a obcích České republiky. Výdej těchto prostředků by měl být pro občany zdarma, jelikož to vláda nařídila. Platí od pradávna pravidlo, že kdo poroučí, tak ten i platí. Za rok pandemie jsme odčerpali z našeho rozpočtu zhruba jeden bilión korun z našich daní! Jsme nejlepší v promořování populace na celém světě, a s ohledem na takto astronomické číslo nevidím důvod k tomu, aby v této částce nebyly zahrnuty náklady na zdravotnické pomůcky pro obyvatelstvo. Totéž platí pro povinné testování firem nad 50 zaměstnanců. Když jim to vláda nařídila, tak by to vláda měla firmám bezezbytku zaplatit, nikoliv chytračit a hradit jen část těchto nákladů.
 
Jak si tedy vede česká vláda ve zvládání pandemie? Souhlasíte s těmi, kdo tvrdí, že lidem brzy dojde trpělivost?
 
Na mnoho aspektů této otázky jsem odpověděl v předcházejícím textu. Vláda dlouhodobě selhává a lidé to vědí. Plošné zákazy nejsou podle mne řešením. Zaměstnanci podniků, kteří vykonávají služby, nemohou být donekonečna diskriminováni tím, že nejsou zaměstnanci privilegovaných průmyslových podniků s dominantním zastoupením zahraničních korporací. Ta diskriminace je do očí bijící. Proto se nedivím tomu, že se lidé mnohých profesí, které u nás mají zakázáno pracovat, bouří. Nemají totiž už z čeho žít a jejich zoufalství a postoje pak prohlubují všeobecnou skepsi a zjevnou nervozitu ve společnosti. Když k tomu přidáme efekt z již rok trvajícího uzavření škol, tak je to nebezpečný mix společenských nálad, které hýbou naší zemí.
 
Stále více a více podezřelých okolností provází informace kolem firmy, která měla dodat testy do škol z Číny. Minimální obrat i kapitál, podezřelí vlastníci a tak dále… Vše organizovalo ministerstvo vnitra, došlo i ke střetu mezi ministrem Janem Hamáčkem a premiérem Andrejem Babišem. Považujete výběr za správný?
 
Mnoho o tom nevím, ale bohužel se bude zase jednat o další dějství v postupném selhávání našich elit. Neschopnost zorganizovat poměrně jednoduchou logistickou operaci, kterou firemní manažeři denně řeší v mnoha tisícovkách podniků, je do očí bijící.
 
Jako bývalý hejtman a stále aktivní politik jistě sledujete situaci. Jak se podnikatelé v regionu potýkají s výpadkem příjmů? Jak zásadní dopad to v tomto ohledu na tamní obyvatele má?
 
Samozřejmě, že to má a bude mít dopad na obyvatele Zlínského kraje. Kraj k tomu, aby mohl dobře fungovat, potřebuje zdravé, prosperující firmy, které dobře platí svým zaměstnancům a berňákům odvádějí daně. Pokud je tato rovnováha narušená, zákonitě se to projeví i v krajském rozpočtu. Znamená to, že se pak opraví a postaví méně silnic, nedojde k zamýšleným opravám škol, tělocvičen, muzeí, domovů pro seniory a tak dále. Zkrátka všechny rozpočty jsou provázány a vzájemně dýchají s prosperitou podniků a podnikatelů. Jsem rád, že kraj upustil od megalomanského projektu nové nemocnice ve Zlíně - Malenovicích, jelikož za současného stavu fixovat k tomuto projektu veškeré rozpočtové zdroje - zhruba 15 miliard korun - je už ve sféře pořádné politické pomýlenosti. Peníze v daleko menším rozsahu kraj investuje do nového interního pavilonu v Krajské nemocnici Tomáše Bati a zůstanou zdroje nejen na modernizaci ostatních okresních nemocnic, ale také na školství, sociální oblast, kulturu a silnice. V opačném případě by už nezbylo na nic.
 
Nouzový stav museli prodloužit hejtmani, protože poslanci ve Sněmovně shodu nenašli. Sám jste býval hejtmanem, udělal byste to samé?
 
Nebyl jsem při tomto specifickém způsobu vyjednávání, tudíž nemohu říci, jak bych se v tomto konkrétním případě zachoval. Vím však, že vláda, prezident, hejtmani, poslanci a senátoři by měli mít k základním otázkám budování a řízení státu shodný postoj. Veškeré rozmíšky, kterých jsme nyní svědky, vůbec nepřispívají důvěře mezi občany a vládnoucími elitami. V takto závažných otázkách bychom měli stát na společné straně covidové barikády a táhnout za stejný konec provazu.
 
Nyní jste členem hnutí Trikolóra Václava Klause. Stejně jako on a Zuzana Majerová Zahradníková jste byl dříve členem ODS. Jak vnímáte spojení do předvolební trojkoalice s KDU-ČSL a TOP 09? Má šanci na úspěch?
 
To je otázka na hlavní protagonisty tohoto politického projektu. Nechci a ani nebudu komentovat dění v jiných politických stranách. Voliči o tom rozhodnou již letos na podzim. Sám jsem zvědavý, jaký vzkaz tomuto politickému experimentu pošlou.
 
ODS je v opozici a ta je za dobu pandemie velmi kritizována, že není schopna navrhovat nějaká řešení, záleží jí hlavně na politických bodech a tak podobně. Jak si podle vás vede?
 
Opět doporučuji vaši otázku položit lídrům této politické formace. Mohu pouze posloužit tím, že sdělím informace o takzvaném Covid plánu, který si schválila Trikolóra. Prioritou našeho plánu je chránit ohrožené, léčit nemocné a nechat žít a pracovat zdravé. Covid plán máme rozpracovaný do deseti konkrétních oblastí a je možné se s ním seznámit na webových stránkách Trikolóry. Jako bonus k tomu přidávám trefný Baťův citát: Zdraví občanstva je v první řadě pokladem každé hospodářské prosperity a tudíž i placení daní.
 

Úvodem

Pokud bych si měl vybrat motto, které mne nejlépe vystihuje, pak jsou to dvě slova – „aktivní cesta“. Tento slogan zahrnuje v podstatě vše, co ve svém životě konám a činím.

Vždy jsem se snažil být aktivním člověkem, jsem jím i nyní a hodlám být také nadále. A pokud něco opravdu nesnáším, pak je to lidská blbost a lhostejnost. Tolik k výrazu „aktivní“. A proč „cesta“? Protože si pod ní nemusíme představit jen životní pouť, ale také pohyb a dopravu. Svou původní profesí jsem stavař se specializací na dopravní infrastrukturu. Právě stavbám cest a zlepšování situace v oblasti dopravní infrastruktury jsem zasvětil značnou část svého profesního života. V neposlední řadě se vždy snažím najít cestu, která spolehlivě vede k cíli. Tu nejlepší cestu, která bude prospěšná i širokému okolí.

Jsem patriot a mám velmi kladný vztah k regionu, ve kterém žiju. Nehodlám někde v koutě přihlížet tomu, aby měla naše krásná Morava nálepku pohraniční oblasti. Je třeba region hospodářsky pozvednout a zajistit i v současné nelehké době lidem lepší podmínky k životu, vzdělání i práci, ale také k jejich sociálnímu, kulturnímu i sportovnímu vyžití.

A důležitou cestou k tomuto cíli je také kvalitní dopravní infrastruktura – o tom jsem vždy byl a jsem pevně přesvědčen, a dělám ze svých pozic (například jako dlouholetý předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, jehož jsem zakladatelem) v tomto směru vše, co umím, a co je možné. A výsledky jsou znatelné, přestože vinou nesmyslně nastavených byrokratických bariér či neustále brojících aktivistických skupin nejde vše tak rychle jak bych si přál. Přesto se však projekty české dopravní infrastruktury stále posouvají kupředu a konečně stavíme a stavět budeme (např. dálnice D55, D1, D49).

pokračovat ve čtení