Libor Lukáš | Libor Lukáš/média: Musíme ctít tradice a zároveň hledat nové cesty

Tiskové zprávy

Zlínský kraj - 01.08.2018
Libor Lukáš/média: Musíme ctít tradice a zároveň hledat nové cesty

Libor Lukáš/média: Musíme ctít tradice a zároveň hledat nové cesty
A hlavně pořádně zabrat, říká patriot a odborník na dopravu Libor Lukáš
 
Když ho obyvatelé regionu poslali v roce 2000 do vedení Zlínského kraje, neexistoval zde ani kilometr dálnic, D1 končila kousek za Brnem. V roce 2005, když už zastával funkci hejtmana, se podařilo dotáhnout hlavní českou tepnu na samé hranice kraje, o dva roky později vznikl dálniční obchvat Kroměříže a na přelomu let 2010 a 2011 navazující úseky do Hulína a Říkovic. Rychlé tempo nabrala i stavba dnešní D55 a byl kompletně připraven projekt D49 směrem na Slovensko.
 
Pak jako když utne, další velké investice bohužel nepřicházejí. Na kraji už není nikdo tak silný, kdo by dokázal zarputile posouvat věci dopředu a hájit oprávněné zájmy lidí v regionu. Zkolabovanou výstavbu se Libor Lukáš intenzivně snaží resuscitovat z pozice předsedy Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, ze stejných důvodů pak oznámil kandidaturu do Senátu v obvodu 80 - Zlín. Stojí za ním hned osm politických stran a hnutí, které v něm vidí garanta toho, že se budování dopravní infrastruktury nejen ve Zlínském kraji podaří skutečně oživit. Kandidaturu Libora Lukáše podporuje Občanská demokratická strana, hnutí Starostové a nezávislí, Strana soukromníků České republiky, Strana svobodných občanů, ZVUK 12, Nový Impuls, Moravané a Nezávislí. Jeho aktivity vnímá jako regionu velmi prospívající i slovácký senátor Ivo Valenta.
 
Jaké jsou pod vás důvody toho, že v posledních pěti šesti letech se nedaří v regionu realizovat žádnou větší investici?
 
Odpověď je přímo v naší historii. A nemusíme si pro ni chodit daleko, ani příliš hluboko. Máme ji takřka u nosu - v éře Tomáše Bati a následně Jana Antonína Bati. Oba měli vizi, nebáli se jít tvrdě za svým a hledali cesty, jak dojít k cíli. Byť to občas i trochu bolelo. A přesně toto je univerzálně platný recept pro každého, kdo chce něčeho dosáhnout. Tyto vlastnosti se ale z politiky čím dál více vytrácejí, nahrazuje je populismus a projev sice řízný, ale bez konkrétního obsahu. Jenže hubou, jak říkali naši předci, ještě nikdo nic nepostavil. A současná situace ve Zlínském kraji to jen potvrzuje - chybí vůle i odvaha postavit se tlaku několika málo aktivistů, kteří svými obstrukcemi opakovaně blokují i stavby dávno připravené.
 
A jaká je vaše vize toho, jak by mělo vypadat Zlínsko a Slovácko?
 
Konkurenceschopný region, v němž lidé mají dobré podmínky nejen pro běžný život, ale má také perspektivu svého dalšího rozvoje. Region, který ctí své tradice, zároveň se ale nebojí vydat po nových, neprošlapaných cestách.
 
A co k naplnění této vize chybí?
 
Jsem přesvědčen o tom, že všechny negativní jevy - od nízkých výdělků přes málo pestrou nabídku pracovních míst až po nevyužitý potenciál cestovního ruchu - mají jednu hlavní a společnou příčinu. Nedostatečně kvalitní dopravní infrastrukturu, a tím pádem špatnou dostupnost. Dálnice nám chybí více, než se leckdy pohledem z malé slovácké vesnice může zdát. Mezery jsou i v železniční dopravě. Máme sice hustou síť, ale její kvalita vůbec neodpovídá 21. století.
 
Co s tím lze udělat z pozice senátora?
 
Podstata je vždy stejná. Na pozici hejtmana, jeho náměstka i jako předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě jsem dělal a dělám pořád totéž - aktivně komunikuju s ministerstvy a dalšími úřady a institucemi, které mají ve své gesci dopravní infrastrukturu. Prostě je nesmíme nechat v klidu. Musíme se tvrdě hlásit, že tady jsme a že ústřední vláda musí splatit dluh vůči Moravě, která má stále nekonkurenceschopnou dopravní infrastrukturu. Musí vědět, že pro náš region a jeho další rozvoj je páteřní dálniční síť naprosto nezbytná. A nejen to. Stejně důležité je, aby dálnice a železnice vnímala jako zásadní i veřejnost a následně vytvářela tlak na politiky a stát. Výstavba dálnic a obecně modernizace dopravní infrastruktury musí jako téma rezonovat celou společností a stát se skutečnou prioritou. A právě z těchto důvodů vidím případný senátorský post jako dobrou platformu pro zintenzivnění snah o urychlení důležitých projektů.
 
Ze stejného důvodu jste iniciovali petici za dostavbu důležitých dálnic?
 
Ano. Celý svůj profesní život se řídím zásadou, že nic nevzdávám, dokud nevyčerpám všechny možnosti. Někdo tomu říká zarputilost či umanutost, já v tom prostě vidím cestu vedoucí k cíli. Na rozbité silnice, trapné tempo výstavby dálnic či chátrající vlaková nádraží se běžně nadává v hospodách, náměstích i návsích. Jenže to k ničemu nevede. Chtěli jsme dát znechucení lidí nad současným stavem podobu, která má svoji váhu, je nezpochybnitelná a dá se s ní argumentovat. Nakonec jsme získali pod petici více než
 
17 000 podpisů, což lze nazvat reálnou silou. Nyní se peticí zabývají dva velmi důležité výbory Senátu a vše nasvědčuje, že i díky tomu se nám snad podaří změnit zákony tak, aby se výstavba infrastruktury urychlila, náš region se zbavil handicapu příhraniční oblasti, aby lidé měli vyšší mzdy, lépe se jim cestovalo, měli bezpečnější ulice a čistší vzduch. Pouze radikální změnou zákonů je možné odstavit od systematického blokování výstavby infrastruktury aktivisty, kteří upřednostňují zájmy křečka polního před oprávněné zájmy našich spoluobčanů.
 
Silnice jsou evidentně vaše dominantní téma…
 
Opět si vypomohu moudrostí našich předků - ševče, drž se svého kopyta. Já jsem původní profesí stavař se zaměřením na dopravní stavby, dopravě jsem se věnoval při práci pro Zlínský kraj a jsem zakládajícím členem a zároveň předsedou Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. Cesty jsou prostě příběh mého života.
 
Jaké jsou vlastně aktivity Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě?
 
O petici a tlaku na zákonodárce už řeč byla. Zabýváme se ale i trpělivou každodenní prací, která sice není navenek příliš vidět, ale její výsledky stojí za to. Společným úsilím s otrokovickou radnicí se například podařilo také odstranit překážky bránící výstavbě další části obchvatu města Otrokovice, který je součástí dálnice D55. Letos se tak s největší pravděpodobností práce na ní po delší odmlce rozběhnou. Po dálnici, která má spojit Olomouc a Břeclav, volají hlavně obyvatelé měst a obcí ležících v trase zcela přetížené silnice první třídy číslo 55. Zatím je v provozu 18 kilometrů z Otrokovic do Hulína. Jihovýchodní část obchvatu Otrokovic v délce 3,1 kilometru, která významně uleví kvítkovické křižovatce, je připravena k zahájení stavby. Úseky Napajedla - Babice - Staré Město - Moravský Písek mají dokončenou dokumentaci pro územní řízení a územní rozhodnutí. Probíhají výkupy a připravuje se dokumentace pro stavební povolení.
 
Snažíme se tlačit dopředu i modernizaci železniční dopravy. Pro celé Uherskobrodsko bude dalším impulzem modernizace a elektrizace tratí ze Starého Města přes Uherské Hradiště, Kunovice do Uherského Brodu, Luhačovic, Bojkovic až na státní hranici do Brumova-Bylnice. Velmi důležitým projektem, se kterým pomáháme, je modernizace a elektrizace trati z Otrokovic přes Zlín do Vizovic. Nádraží v krajském městě Zlíně je totiž nejhorší v celé České republice a musíme to napravit.
 
A co ostatní témata? V čem vidíte prostor pro další zlepšení života v regionu?
 
Dopravní infrastruktura určitě není jediným problémem, který oblast od Tlumačova, Otrokovic až po státní hranici ve Starém Hrozenkově a Brumově-Bylnici tíží. Místní lidé, ať už žijí v podhůří Bílých Karpat, na Slovácku či na Hané, si určitě přejí fungující a dostupnou zdravotní péči. V této souvislosti musíme především rázně odmítnout připravovaný experiment hejtmanství, spočívající ve sloučení všech čtyř okresních nemocnic dohromady. To opravdu nepovažuji za dobrý nápad, protože okresní nemocnice fungují již bezmála 100 let samostatně a tento model se ukázal naprosto funkční a pro pacienty výhodný. Proč máme destruovat to, co dosud funguje, namísto toho, abychom systém postupně zdokonalovali a rozvíjeli? Jednoznačně odmítám slučování nemocnic a vytváření podivného modelu, připomínajícího někdejší Krajský ústav národního zdraví z éry „reálného socialismu“. Především je potřebné se porvat s problémem nízkých úhrad zdravotních pojišťoven za poskytování zdravotní péče v našich čtyřech okresních nemocnicích. Diskriminační model financování péče je uplatňován celá dlouhá léta - už od roku 1996, a jsem přesvědčený o tom, že nazrál čas, aby byl posouzen a zrušen Ústavním soudem. Tomu se chci intenzivně věnovat a přinést tak do krajského zdravotnictví nové peníze, které je potřebné investovat do lidí a moderní zdravotnické infrastruktury.
 
Vleklým problémem prakticky všech koutů Zlínského kraje je odchod mladých na straně jedné a nedostatek míst pro seniory na straně druhé. Jaké je řešení?
 
Musíme zajistit dostupné bydlení mladým rodinám a seniorům. Toho lze v dnešní době, kdy ceny za bydlení astronomicky stoupají a střední třída přestává dosahovat na hypotéky, docílit výraznější podporou bytové politiky ze strany státu ve prospěch obcí - prostě obecní byty a nájemní bydlení za normální cenu jsou tedy dnes opět na pořadu dne.
 
Za vaší kandidaturou stojí i Strana soukromníků České republiky…
 
Je to logické, dlouhodobě totiž považuji za svou prioritu také podporu živnostníků a malých a středních podnikatelů - oni jsou ti, na nichž stojí naše ekonomika a stabilita regionů. Přesto jsme svědky toho, jak jim vláda nestále hází klacky pod nohy a na ruku jde těm velkým, kteří mají své lobbisty na všech úrovních a skrytě nebo dokonce dnes už i zjevně ošetřují své zájmy. To je stav, s kterým se nesmíme smířit.  
 
A ještě jednu prioritu bych rád zdůraznil. Nesmíme opomíjet ani péči o lidové zvyky, tradice a folklor. Náš region je lidovými tradicemi typický, tento klenot musíme chránit a předávat dalším generacím. Jde o jedno z našich největších bohatství, které navíc můžeme využít i v oblasti turistického průmyslu.
 

Fotogalerie

Premiér Andrej Babiš nahlíží do petice za dostavbu dálnic D49 a D55, kterou inicioval Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktur
 
senátní volby 2018

Úvodem

Pokud bych měl popsat příběh mého života, jeho podstatná část se bude točit kolem slova cesta.

Za prvé – původní profesí jsem stavař se specializací na dopravní infrastrukturu. Za druhé, stavbám cest jsem zasvětil značnou část profesního života. A za třetí: vždy se snažím najít cestu, která spolehlivě vede k cíli. Mým dlouhodobým velkým cílem je, aby naše část Moravy ztratila nálepku regionu v pohraničí, aby se hospodářsky pozvedla, byla stabilní i v nejistých ekonomických dobách, zdejší lidé měli dobré výplaty, lépe se jim cestovalo za prací, do škol, k lékaři, za kulturou…

A důležitou cestou k tomuto cíli je také kvalitní dopravní infrastruktura – o tom jsem byl vždy pevně přesvědčen. Jako stavař i jako politik. Kontinuálně i dnes, především z pozice předsedy Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, proto dělám pro její rozvoj vše, co umím. A myslím, že jsou za námi vidět výsledky. Třeba i z toho důvodu, že se nebojíme za dobrou věc rvát. Nemůžeme stát v koutě a útrpně přihlížet, jak nám hází klacky pod nohy několik osamocených aktivistů a se vším smíření, rozpačití politici.

Rozhodl jsem se proto kandidovat do Senátu. V něm budou moje snahy posunout věci vpřed umocněny. Musíme prostě udělat mnohem víc, co je k rozvoji našeho regionu skutečně potřeba. Věřím, že se svou vizí našeho regionu jako dobré adresy pro život nejsem sám. Proto jsem otevřen všem podnětům od vás všech, kteří sledují stejný cíl. Společně uděláme pro náš region pořádný kus práce. Protože je náš.

Libor Lukáš
(lukaszlin21@gmail.com)